Mýty obchodní etikety, část 2.

Máte řidičské oprávnění? Máte řidičák? Většina z vás zřejmě odpověděla, že ano a možná, že vás také napadlo, proč se na to v souvislosti s definovaným obsahem článku ptám. A zeptám se ještě na něco. Když už tedy máte řidičák, jste také dobrými řidiči? Schválně, kdo z vás umí opravdu dobře řídit? Možná, že váháte přiznat si, že to umíte nebo vám vaše upřímnost k vám samotným dovolila odpovědět, že, při vzpomínce na minulý týden, dobrými řidiči opravdu nejste. Upřímnost, a zvláště ta k sobě, se cenní.

Mezi zdvořilostí a řidičákem vidím jistou souvislost. V autoškole jste se mohli všechno naučit a vyzkoušet. Poté, co jste průkaz dostali, bylo na vás, jak se znalostmi naložíte. Zda je necháte v „šuflíku“ a vůbec nebudete jezdit, nebo se sem tam za volant posadíte. Když už není jiná možnost. Možná, že jste se rozhodli, že aktivně převezmete nabyté znalosti a hrstičku zkušeností z jízd do vlastních rukou a stanete se aktivním řidičem. A budete jezdit. A právě to ježdění, tedy vykonávání toho, co jste se naučili, z vás udělalo pravděpodobně dobré řidiče. Zažili jste a zažíváte spousty situací, kde jste mohli reagovat na provoz a neočekávané situace. Dostali jste se také do situací, kdy někdo z jiných řidičů nedbal doporučení a předpisů a dostal vás do nepříjemnosti. Naopak ti z vás, kteří často z jakéhokoli důvodu nejezdíte, opravdu dobrými řidiči nemůžete být. A tedy nemůžete být ani tím, s kým ostatní rádi pojedou na místě spolujezdce. A ani tím, s kým se chtějí ostatní řidiči setkávat na silnicích.

Mám na vás ještě jednu záludnou otázku. Dovolíte? Už jste jeli s někým, kdo neuměl řídit? Ano? Jak jste se u toho cítili? A jaký to byl pocit? Dost možná, že jsme to měli společné a cítili se podobně. Já osobně jsem chtěl vystoupit, bál jsem se a nebylo mi to příjemné. Divokost, způsob jízdy z brzdy na plyn a obráceně, nerespektování pravidel a absence odhadu vzdálenosti, rychlosti a stavu vozovky ve mně způsobovaly pocity nevolnosti. Vzpomínám si také, že jsem opravdu jednou, když jsem byl stopařem vzatým na milost takovým divokým jezdcem, požádal o zastavení daleko před tím, než jsem s ním mohl dojet. Raději jsem zůstal opět stát na krajnici s nejistým výsledkem mého stopování, než přenechat svůj život způsobům toho řidiče.

„A zde je viditelné propojení zdvořilosti a řidičského oprávnění. Lidé, kteří mají řidičák, a přesto neumí řídit auto, nebudou těmi, se kterými budete chtít jezdit.“

Lidé, kteří teoreticky znají projevy zdvořilosti a nedělají to prakticky, nebudou těmi, se kterými se budete chtít setkávat. Lidé nezdvořilí budou těmi, které budete odmítat, nebudete s nimi budovat přátelství ani je nebudete zvát na firemní oslavy a setkání. Lidé nezdvořilí, tedy ti, kteří zdvořilost nepraktikují, budou mnohem častěji sami než ti, kteří se k ostatním přirozeně zdvořile chovají. Podobně, jako jste se cítili špatně na místě spolujezdce špatného řidiče, tak podobně se lidé cítí ve vaší blízkosti, pokud se neumíte chovat zdvořile.

Můžete se tedy zamyslet. Jste často v okruhu lidí, zvou vás, obklopují vás a dávají vám najevo svoji náklonost? Pokud ano, zřejmě se umíte k lidem chovat a jednat s nimi. Oplýváte zřejmě základními předpoklady zdvořilých lidí. Tím myslím empatii, respekt, úctu a takt.

Empatie je schopnost vcítit se do jiného člověka. Ne zcela, ale alespoň zčásti. Je to schopnost předpokládat, jak se cítí člověk, na kterého se díváte, který je s vámi v místnosti nebo při obchodním jednání. Vaše míra empatie vám pomáhá určit, jaké reakce nebo jaké akce jsou vhodné a které z nich jsou „přes čáru“. Empatie vás může zabrzdit, pokud se vám před očima dělají mžitky z rozčilení. Vaše empatie vás ponouká podat pomocnou ruku tomu, kdo ji očividně potřebuje nebo o ni požádá. Vaše empatie vám také umožní netlačit svého zákazníka k uzavření zakázky, ale ponechat mu svobodu v rozhodnutí.

Respekt, tedy ohled, je vyjádřením faktu, že berete na vědomí různost ostatních, jejich jinakost a odlišnosti. Berete na vědomí jejich silné i slabé stránky a nezneužíváte je. Respekt k obchodním partnerům vám nedovolí ublížit jim, podvést je nebo jim účtovat vyšší ceny než ceny obvyklé. Respekt je základním kamenem spravedlnosti, rovnosti práv, ochoty přijmout, že jiní mají jiné zájmy, přesvědčení, víru a mají touhu po svobodě. Nejsem sám, který je přesvědčen o tom, že na základě respektu je možno dosáhnout vzájemného dorozumění a skvělých obchodní vztahů a objednávek.

Úcta, třetí ze čtyř pilířů, na kterých vaše zdvořilost stojí, je jistá forma dobrovolného sebeomezení a vyjádření důležitosti a obdivu jinému člověku. Úcta je vzácná směs chování. Pokud byste chtěli uvařit hrnec úcty, potřebujete pouze dvě ingredience. Nejprve dáte do toho hrnce jeden díl lásky a k tomu přilejte stejný díl obdivu. Úcta nezdůrazňuje vlastní kvality, ale vyzvedává ostatní. Projevy úcty jsou různé, jsou však přirozeně navázaná na obě předchozí vlastnosti a na tu následující. Pro lepší představivost, opakem úcty je pohrdání, drzost, bezohlednost a ponižování.

Taktní jednání, tedy takt, je odvozen od slova „dotek“. Tedy schopnost, nedotknout se svými projevy ostatních. Je to jemnocit, šetrnost a ohleduplnost. Ochota konat a říkat slova tak, abychom ostatním neublížili. Rozpoznat taktní jednání od netaktního vám pomůže právě empatie. Jistě můžete namítnout, že je to ryze subjektivní vnímání. Souhlasím. A zároveň dodávám, že všichni, a tedy i vy, máte tuto schopnost. Pokud dokážete rozpoznat, co je vkusné a nevkusné, dokážete také rozpoznat, co je taktní a co netaktní. Vkus směrem k věcem okolo nás je takt směrem k chování lidí.

Zdvořilost má ještě jednu úžasnou schopnost. Maže rozdíly. V případě, že se dva odlišní lidé k sobě chovají zdvořile, jsou na tu doby jejich rozdíly nepodstatné. Zdvořilý vzdělanec dokáže komunikovat se zdvořilým prostým člověkem, materiálně bohatý člověk si při zachování zdvořilosti rozumí s nemajetným, žena rozumí muži, děti svým prarodičům a naopak. Zdvořilý nadřízený lépe vychází se svými zaměstnanci, ti zase s dávkou zdvořilosti chápou lépe vedení firem. Zdvořilý dodavatel je na stejné úrovni jako jeho protějšek v případě, že i odběratel, zákazník či klient se ke svému dodavateli bude chovat zdvořile. Zdvořilost maže rozdíly mezi rasami, národnostmi a vírami. Zdvořilé chování vám umožní nahlédnout na člověka bez předsudků, hodnocení a očekávání.

© 2020 Daniel Šmíd

Autor

Daniel Šmíd